Od 1.1.2014 vstupují v platnost tyto nové právní předpisy:
Zákon č.89/2012 Sb. provádí novou kodifikaci soukromého práva, upravuje také rodinné právo, bytové spoluvlastnictví, ruší tzv. smluvní dvojkolejnost stávajícího občanského a obchodního zákoníku (nově jsou smlouvy upraveny pouze v NOZ).
Dále definuje tzv. veřejné seznamy. Veřejným seznamem je např. katastr nemovitostí, rejstřík civilních letadel či registr ochranných známek. Veřejným seznamem naopak není Rejstřík zástavních práv.
Je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje!
Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá!
Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Stavba není samostatnou nemovitou věcí, je součástí pozemku.
Stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, a je ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí!
Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku!
Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.
Soud může uložit povinnost oplotit pozemek, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva!
Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby.
Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.
Nově je možnost podat žalobu na určení sporné hranice pozemků!
Trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí zasahující na malou část cizího pozemku, se stává tzv. přestavkem.
Část pozemku zastavěného přestavkem se stane vlastnictvím zřizovatele stavby za podmínky, že zřizovatel staví v dobré víře.
Malá část však nikde není stanovena, jde o tzv. neurčitý právní pojem, přesněji určí až judikatura!
Je staronový institut, umožnující zatížit pozemek jednoho vlastníka právem pro jinou osobu, postavit na něm stavbu. Toto právo lze zapsat do katastru nemovitostí. Lze jej také využít jako zástavu bance pro hypoteční úvěr.
Právo stavby je považováno za nemovitost.
Nelze jej zřídit k pozemku, na kterém již vázne právo příčící se účelu stavby (např. právo chůze a jízdy, nebo zákaz stavění),
naopak v případě zástavního práva lze právo stavby zřídit, ale pouze za souhlasu zástavního věřitele!
Katastrální úřad zapíše:
Podrobné informace jak správně podat návrh na vklad se dočtete zde.
Chápeme, že změny vyplývající z nové právní úpravy, mohou na laickou veřejnost působit velmi komplikovaně. Není však třeba se znepokojovat, naši pracovníci Vám poskytnou potřebné vysvětlení všech změn a jejich dopadu na Vámi prováděné úkony.
Více o naší poradenské činnosti se dozvíte zde.
Změny obsahu geometrických plánů jsou z pohledu zákazníka pouze formální a není jim potřeba věnovat zvláštní pozornost.
Např. veškerý nový stav je vyznačován červenou barvou.